Právě se nacházíte: Mladí hasiči » Stalo se
Ohlédnutí za soustředěním Zlobice 2016
Zveřejněno 17.09.2016Letošní soustředění mladých hasičů se odehrálo na Zlobici. Přírodní areál Zlobice je bývalý vojenský prostor u obce Malhostovice. Leží asi 15 km severně od Brna směrem na Svitavy mezi městem Kuřim a obcí Malhostovice. Nádherná příroda, bezvadné zázemí, kozy, koně, ovce, osli – to všechno přispělo novým zážitkům a zdaru celé akce. Soustředění se účastnily tři sbory SDH - Těšany, Nosislav a v nejmenším zastoupení také Sokolnice.
Netradičně jsme se na cestu vydali již v úterý večer, tedy jsme mohli od středečního rána již seznámeni začít naplno bez zdlouhavého vybalování.
Den první – středa
Po rozlosování do družstev jsme se rovnou vrhli na sběr dřeva pro večerní oheň. Zároveň jsme udělali trošku pořádek v přilehlém lesíku – dávné osazenstvo vojenské posádky si moc velkou hlavu s odpadky nedělalo. Po krátkém odpočinku následovalo studium technických disciplín hasičského sportu jako je střelba, orientace v prostoru, určování azimutů, znalost základních topografických značek, uzlování a zdravovědy. V obdobném duchu jsme pokračovali i odpoledne. Starší mladí hasiči si odpoledne také mohli vyzkoušet narážení při požárním útoku – po celou dobu soustředění byla k dispozici požární nádrž s vodou, PS-12 a savice s košem.
K večeru každé družstvo předvedlo své schopnosti oheň nejen hasit, ale i ovládat – z materiálu v předem omezeném množství museli rozdělat a co nejdéle udržovat svůj oheň. Nad průběhem soutěže bedlivým okem dohlížel i pan Starosta obce Těšany – Mirek Zborovský se svou dcerou Aničkou. Vítězům pak připadlo privilegium zapálit oheň hlavní. Do večerky se pak nesl nad město Kuřim zpěv mladých hasičů s doprovodem kytar.
Den druhý – čtvrtek
Po rozcvičce a snídani pokusili jsme se kontaktovat okolní svět pomocí balónků s héliem, pod které jsme přivazovali malůvky a osobní vzkazy doprovázené textem odkud balónek vzlétl (včetně GPS souřadnic) a komu patřil. Jsme moc zvědavi, zda se někdo ozve, že náš balónek našel. Po obědě oblíbená soutěž ve škrábání brambor lžící – jde to a jde to dobře! Po mírné kalkulaci kdo, kdy s kým, odvezli vedoucí osazenstvo Zlobice na koupání do Skaličky. Místní mají bezva obecní koupaliště. Pravda, asi jsme jim trochu udělali rozruch v občerstvení s požadavkem na bezmála 30 párků v rohlíku. Následovala už jen cesta domů – tentokráte po svých. Cestu dlouhou asi 6km nám zpestřovaly různé úkoly, na které jsme trénovali den předchozí. Některá stanoviště se vůbec nepodařilo nalézt, nicméně i tak jsme si všichni zaslouženě pochutnali na večerních bramboráčcích. Kousky brambor pak i někteří poznali a hrdě se k polednímu škrábání brambor hlásili. Tradiční zpěv a večerka tentokráte byla o trochu dříve, dlouhá cesta nás zmohla.
Den třetí – pátek
Protože vedoucí nebyli výkonem z předchozího dne spokojeni, udělali jsme si malé „předkolo“ ZPV. Trénink byl znát, přesto se někteří pokoušeli čísla 158, 155, 150 počítat jako rovnici o třech neznámých a zjistili jsme, že ostrozrak talentů mladých hasičů dokáže identifikovat půl metru vysoký dub v hustém smíšeném lese na vzdálenost i půl kilometru. Po obědě jsme si trasu nakonec prošli všichni hromadně a poučili se z chyb a úspěchů. Lano a zákeřný rýmovací úkol zvládli všichni na výbronou!
Odpoledne přišel úkol nejočekávanější – kotlíkové guláše. Každé družstvo obdrželo papír a tužku a sepsali si své požadavky na materiální vybavení pro přípravu kotlíkového guláše. Chvilku sice trvalo, než všichni došli na to, že pro kotlíkový guláš je nepostradatelným prvkem kotlík a oheň, ale zadařilo se. Sám neumím posoudit, které družstvo vyhrálo a osobně si myslím, že tato „soutěž“ ani neměla být hodnocena, protože každý z gulášů byl jiný a každý byl naprosto fantastický. V průběhu vaření nás navštívila také místní dobrodinec Mirka Marešová a ukázala nám, jak se plstí a přede ovčí vlna, obé jsme si mohli i vyzkoušet. Zážitku z chuti napomohl ještě i zážitek další – orientace v prostoru a tmě. Úkolem každého jednotlivce bylo po provázku projít temnou místností, kde byly v cestě zákeřně nastavené různé kusy nábytku, náčiní požárního sportu a dokonce i zachraňovaná osoba, kterou nakonec musel zachránit až vedoucí Milan. Hra se protáhla až do pozdních nočních hodin a tak jsme si na druhý den trochu přispali.
Den čtvrtý – sobota
Protože jsme vděční za poskytnutý areál Zlobice, chtěli jsme místním alespoň trochu pomoci v jejich práci. Nastoupili jste tedy ráno všichni u oveček coby lidský řetěz a nanosili jsme jim vodu. Nejzajímavější na této práci byl jistě elektrický ohradník u koní. Pokračovali jsme sbíráním kamenů z pastvin, nepořádku z lesa a areálu, který tam zanechali bohužel již návštěvníci Zlobice. V mezičase se po družstvech všichni vystřídali na laně a slaňování místní rozhledny, ve kterém nám profesionálně slovem i výbavou pomohla Míša a ochotníci z Těšan!
Po vydatném obědě zjistili jsme, že celý prostor ubikace 11 je kompletně zadýmen. Nebylo vidět ani na krok, denní světlo přes dým nepronikalo. Co bylo ale horší, na ubikaci se nacházelo 13 plyšáků, kteří potřebovali zachránit. Po dvojicích jsme patřičně ustrojeni plyšové kamarády zachránili.
Na závěr si lana a slaňování vyzkoušeli i vedoucí. Vykoupením za zábavu byla ovšem hromadná nedobrovolná koupel veškerých vedoucích v nádrži, kterou si mladí hasiči vymohli.
Nočním tichem nesl se naposledy zpěv mladých hasičů a brzká večerka dávala znát znavenost po náročném soustředění.
Den poslední – neděle
Vrcholem soustředění byl jistě závod ZPV se všemi stanovišti a disciplínami tak, jak jej všichni 1.10. v Hostěnicích poběžíme v rámci hry Plamen. Výsledky byly vyhlášeny, odměny rozdány, zbylo než sbalit, uklidit a se všemi novými kamarády se rozloučit. Naštěstí se budeme potkávat i dále (nejen) na soutěžích.
Závěrem chci všem, kdo s organizací a průběhem soustředění pomohli, poděkovat. Uvědomuji si velmi dobře, že bez nich by to nešlo. Letošní soustředění bylo nabité náročným programem, který pevně věřím přinesl naší skvělé mládeži zážitky a praktické zkušenosti.
Chci také jmenovitě poděkovat společnosti Oveko a.s. za propůjčení areálu Zlobice, společnosti Doprava JMP s.r.o. za dopravu na a ze Zlobice, Daliboru Dudkovi za poskytnutý dar ve formě triček, které budou dětem sloužit nejen jako vzpomínka. Dále pak všem dalším dobrodincům, kteří se nám rozhodli pomoci třeba i jen drobným darem ve formě odměn pro děti.
Další fotografie jsou k dispozici zde
BrainFAQ Brno
Zveřejněno 23.06.2016V neděli 12.6. se tým starších žáků vydal vstříc svému prvnímu dobrodružství v únikové (escape nebo taky exit game) hře v Brně. Po divokém úvodu při kterém došlo snad i na akrobatické kousky pětice statečných zapojila všechny mozkové závity a vrhla se na řešení nelehkých úkolů a hádanek. Sice se nezdařilo uniknout, ale o to větší zážitek si odvážíme. Teď už určitě víme, kam patří špagety!
Děkujeme všem z týmu BrainFAQ za bezva hru a skvělou zábavu! Určitě doporučujeme všem, kteří vyšetří volnou hodinku, aby si užili třeba i s rodinou chvíle plné napětí a skvělého pocitu ze vzájemné spolupráce při řešení únikovky. Stačí si zarezervovat svůj čas na http://brainfaq.cz/
Nezapomeňte pozdravovat od mladých hasičů z Těšan! Co o nás napsali se můžete podívat sami zde
Ohlédnutí za Těšanskou stopou 2016
Zveřejněno 31.05.2016Za devatero horami, devatero brouky a čtrnáctero mandelinkami … končila Těšanská stopa. Ale protože se nesluší přeskakovat, vezmeme to hezky od začátku.
Na začátku stála spousta mravenčí práce a organizování, finanční podpora obce, Jihomoravského kraje, sboru dobrovolných hasičů a dalších dobrodinců, bez kterých by se celá akce neobešla. Tímto jim všem z celého srdce děkujeme, podpory si velmi ceníme a zavazuje nás.
Druhý ročník stopy se vydal jako batole po vlastních, byť ještě krapet nejistých nožkách. Na přípravách spolupracovaly těšanské spolky, obec, neorganizovaní dobrovolníci i děti, které si ještě loni procházeli trasu stopy samy a plnily úkoly. Všichni se snažili, aby byla Stopa letos ještě příjemnější než loni.
A jednu krásnou sobotu se všichni sešli, zase rozešli na svá stanoviště a čekali na šedesát dětí a blíže neurčený počet dospělých, kteří po skupinkách vycházeli ze startoviště za školou. Kdo zrovna neodcházel, mohl si ukrátit dlouhou chvíli na skákacím hradu nebo na motorkách. Kdo startoval, dostal lístek a vypravil se splnit šestnáct úkolů. Na stanovištích čekali myslivci, hasiči, děvčata z rodinného centra, každý se předháněl, aby ukázal, co všechno se v Těšanech dá dělat.
Nelehké úkoly daly leckdy zabrat i dospělým, zábava i poučení šly ruku v ruce. Proto dnes bezpečně poznáme daňka od muflona, víme, že ani jednoho by většina z nás netrefila, kdyby ho potkala, nespleteme si bršlici kozí nohu s černým bezem ani tepenné krvácení s žilním. Zjistili jsme, že zatímco tatínkové a maminky hrají kuličky jako profíci, pro některé děti bylo cvrnkání kuliček úplně nový zážitek („Au! To bolí!“). Zato paměť na obrázky mají děti podstatně lepší. U práce s buzolou je stav celkem vyrovnaný a můžete hádat, kdo nejlíp uzluje.
Děti zdatně ošetřily osobu napadenou medvědem, poradily si s přistáním vrtulníku, uhasily nespočetně obytných domů, vyšetřily několik případů žhářství, ve třech případech dokonce na místě zatkli podezřelé a za vydatné pomoci svědků je úspěšně odsoudily (k jednomu, pěti a sto letům nepodmíněného odnětí svobody podle závažnosti deliktu). Odvrátily chemickou katastrofu, ale bohužel včas neuhasily požár v bance ani u starostů doma. Poslední jmenované neštěstí se obešlo bez obětí na životech či zdraví, jak se ostatně můžete přesvědčit na obecním úřadě.
Všichni úspěšně zdolali úkolová stanoviště cestou tam i zpět, užili si příjemné odpoledne na vycházce, nikdo nepotřeboval první pomoc, a to dokonce ani na stanovišti zatloukání hřebíků. Děti si za tu námahu po zásluze vybraly odměny a na závěr se všichni usadili do trávy na hřišti za školou a odputovali s divadlem Koráb a pohádkou Sněhurka a sedm trpajzlíků za devatero hor a čtrnáctero mandelinek, jak už ostatně víte, pokud jste na začátku dávali pozor.
Kdybychom měli Těšanskou stopu shrnout jen do jedné věty, bylo by to málo. Ale nejspíš bychom vám řekli něco jako: „Bylo to fantastické dobrodružství a všichni jsme si ho moc užili. Příští rok to musíte zkusit taky.“ Těšanská stopa je naše, jsme na ni hrdí a nedáme ji. Napřesrok se na ni zase můžete těšit na konci května. Letos už zbývají jen fotky a milé vzpomínky.
15. ročník okresní ligy mládeže v Přísnoticích
Zveřejněno 08.05.2016Tak jako i loni jsme se letos vydali do Přísnotic prověřit své dovednosti v požárním sportu. Pro vysokou nemocnost (a zlomeniny) dětí, vyjeli jsme tentkoráte v neobvyklém složení - jen s družstvem starších žáků a to ještě v minimálním možném počtu 7 žáků, díky čemuž jsme měli na štafetě 4x60m k dispozici jen jediný pokus.
Účast na soutěži byla hojná a jako každý rok nám počasí neobvykle přálo. V soutěži letos chyběly discpiplíny štafeta požárních dvojic a požární útok CTIF a tak se soutěžilo jen ve štafetě 4x60m a požárním útoku. Hned na první štafetě nepěkně spadla Anička při překonávání kladiny, přesto jsme disciplínu dokončili a snad díky strachu o kamarádku poslední na trati proběhl nesprávně s proudnicí a hadicí v ruce.
Požární útok se zdařil - šli jsme "na jistotu" a zkoušeli nové možnosti rozložení hadic na základně. Trochu si s námi pohrálo přívodní vedení a neochota nasát, každá zkušenost se ale počítá. Tak snad se povede ještě lépe na blížícím se Plameni.
