Sbor
Dobrovolných
Hasičů

Těšanská stopa 2017

Ještě jednou to zkus! Prásk! Šest plechovek letí k zemi. Letos bude v Těšanech hodně vytlučených oken. Prásk! Tak trochu si říkám, že loňské kuličky byly přeci jen méně navádějící k neplechám. Ale každý správný kluk přeci musí umět střílet z praku?! A holka vlastně taky. Prásk! Je to jasné, za rok budeme honit obruče.

Na dalším stanovišti mladí i starší účastníci docela slušně zatloukají hřebíky na jednu ránu. Jinde zase poznávají stopy zvěře, nejmenší se učí pojmenovat naše divoká zvířátka. Trénujeme paměť, uzlujeme o sto šest. Nakonec i ten skok v pytli není tak špatný. Užijeme si maskované zranění, které vypadá tak opravdově, že některé maminky (i tatínkové) raději koukají přes pole na Těšany. Je tu přeci jen krásně. Jsem rád, že se tolik nadšených duší v sobotu po obědě vydalo na procházku užít si právě tenhle výhled.

Nakonec i pan starosta došel a poseděl. Pravda, nebyl sám, měl u sebe i maličké stádečko kůzlat, která byla nádherně mazlivá. A kdo chtěl, tak si mohl podrbat. I pana starostu!

Odpolední představení divadelního spolku Koráb nakonec původní inscenaci Kašpárek a drak muselo operativně změnit na strašidelné představení Perníková chaloupka. Raději se ani neptejte proč! Perníková chaloupka je trošku o tom, jak děti umí být hodné a zároveň nezbedné. Zažili jsme strach z tajemného lesa a vyzkoušeli si, jak se sedí na lopatě před rozpálenou pecí. Ale nebojte se, všechno dobře dopadlo, jak to ve správné pohádce má být!

Moc děkuji té velké spoustě lidí, kteří té naši stopě umožní existovat a uskutečnit se rok co rok. Dobře si uvědomuji, že nechat kolem sta dětiček střílet ze vzduchovky a naučit i ta největší nemehla hodit kamenem není právě jednoduché.

Fotogalerie